Kolik si můžete vydělat bez živnosti a kdy už musíte na úřad
"Vydělávám málo a jen to trochu zkouším, tak to přece nemusím hned řešit úřady a platit daně… nebo snad ano?" Poznáváte se v tom? Zjistěte kdy musíte danit.
🕒 6 min čtení

🔍 Kategorie: LEGISLATIVA A DANĚ
Možná se v tom taky poznáváte, začaly jste tvořit něco jen tak "bokem". Něco ušijete, upečete, napíšete… a občas za to dostanete zaplaceno. Říkáte si:
"Vždyť je to jen pár tisíc, na to přece nepotřebuju živnost ani řešit daně."..."Já přece nejsem podnikatelka, jen si něco přivydělávám a slyšela jsem, že do 50.000 ročně to nemusím řešit vůbec."...
Bohužel – je to omyl, který může později pořádně zabolet. Právě tento přístup může vést k pokutám, doplatkům na pojištění nebo problémům s finančním úřadem.
V tomto článku vám krok za krokem vysvětlím:
- kdy vaše činnost už znamená podnikání podle zákona,
- kdy musíte podat daňové přiznání,
- a jaké jsou limity pro hlavní i vedlejší živnost.
Díky praktickým příkladům a jednoduchým radám hned poznáte, zda už jste "oficiálně" podnikatelky, nebo jestli stále spadáte do kategorie osvobozených příležitostných příjmů.
Jak poznat, že už podnikáte
Otázky, které rozhodují:
🟡 Dělám tuto činnost opakovaně (např. každý měsíc)?
🟡 Plánuji ji dopředu a snažím se získat zákazníky?¨
🟡 Mám ceník, web, profil na sociálních sítích?
🟡 Přivydělávám si tím pravidelně nebo chci, aby z toho byl stabilní příjem?
Pokud odpovíte alespoň jednou "ano", už se velmi pravděpodobně pohybujete v režimu podnikání – a pak je potřeba splnit určité povinnosti.
Kdy můžu použít osvobozený příjem
Osvobozený příjem existuje. Ale netýká se vás, pokud…
Zaklínadlo "osvobozený příjem do 50 000 Kč", kterým se mnozí tak rádi ohánějí, je sice opravdu v zákoně, ale…zákon o daních z příjmů říká, že kromě jiného, příležitostné příjmy do 50 000 Kč ročně jsou od daně osvobozené, za splnění určitých podmínek.
A to pokud:
- je činnost opravdu jednorázová a výjimečná,
- není opakovaná (např. několikrát měsíčně),
- není hlavním ani vedlejším zdrojem obživy,
- není systematicky propagovaná (např. na sociálních sítích, webu, přes vizitky).
❌ Do příležitostných příjmů nespadá například:
- pečení dortů na zakázku každý měsíc,
- pravidelné doučování, šití, překlady, atd.
- nabídka služeb na Instagramu nebo webu,
- situace, kdy máte ceník a aktivně hledáte klienty.
Všechny tyto aktivity už mají znaky samostatné výdělečné činnosti – tedy podnikání podle živnostenského zákona. A to znamená registraci, daně a pojištění.
Co když si podnikání teprve zkoušíte - je to osvobozený příjem?
Možná si chcete jen ověřit, jestli o vaše výrobky nebo služby bude zájem – prodáte pár kousků, uděláte pár zakázek a sledujete reakce.
Tady platí jednoduché pravidlo: dokud jde o jednorázovou, nahodilou činnost, můžete spadat do kategorie příležitostného příjmu (pokud nepřekročíte limit 50 000 Kč ročně a splníte všechny podmínky nahodilosti).
Jakmile ale začnete prodávat opakovaně – třeba každý měsíc pár výrobků, nebo si záměrně sháníte klienty – z pohledu zákona už nejde o test, ale o podnikání a musíte se registrovat.
💡 Praktický příklad: Lenka upekla 5 dortů pro kamarádky, aby zjistila, jestli by o její dorty byl zájem. Všechny dorty byly pro různé příležitosti, bez propagace a za symbolickou cenu – to je příležitostný příjem. Když ale začala přijímat objednávky každý měsíc přes Facebook, stalo se z toho podnikání.
Daňové povinnosti OSVČ
Kolik si můžu vydělat bez zdanění - je rozhodující příjem nebo zisk?
Možná už tedy víte, že osvobození není váš případ, ale uklidňujete se třeba takto:
"Mě se to stejně netýká, já mám malé příjmy. Těch pár tisíc ročně, co z toho mám, se do toho nepočítá."
A tady jsme u dalšího častého nedorozumění, kdy se pletou pojmy příjem a zisk. Celý příjem z vaší činnosti, bez odečtu výdajů je pro daňové účely rozhodující částka. Tzn. to co obdržíte za vaši službu nebo výrobek, ne to, kolik vám zbylo čistého.
Příklad:
Podnikáte na vedlejšák a ušijete kabelku, prodáte ji za 800 Kč. Materiál vás
stál 500 Kč, takže "čistý zisk" je 300 Kč. Máte pocit, že to nemusíte nikde
uvádět.
❌ Omyl - Malý příjem ≠ žádná daňová povinnost
Pro účely daně z příjmů je rozhodující celkový příjem, tedy 800 Kč. A pokud za rok tento příjem přesáhne 20 000 Kč u vaší vedlejší činnosti (prodáte těch kabelek více než 25), už musíte podat daňové přiznání – i když je váš zisk minimální, třeba jenom 8 000 Kč ročně. Dokonce i kdybyste byly úplně ve ztrátě, tak daňové přiznání podat musíte.
Mýty, které se často tradují, ale je dobré se jim vyhnout...
❌ "Když nemám zisk, nemusím nic podávat." – Musíte, pokud překročíte limit příjmů.
❌ "Pár tisíc ročně nikoho nezajímá." – Úřady sledují opakovanou činnost, nejen částku.
❌ "Když to nedám vědět, nikdo to nezjistí." – Platby přes účet, faktury nebo veřejná nabídka jsou dohledatelné a úřady spolupracují např. s bankami, dělají křížové kontroly apod.
Jaké jsou limity pro povinnost podat daňové přiznání?
Jaké jsou tedy limity pro povinnost podat daňového přiznání, pokud jste OSVČ? Podívejte se do přehledné tabulky, kdy vám vzniká povinnost podat daňové přiznání a vaše příjmy státu přiznat, pokud podnikáte jako OSVČ.

Pozor na sankce
Co vám hrozí, když své příjmy nepřiznáte?
Pokud pracujete "načerno" (tedy podnikáte bez registrace a bez přiznání příjmů), vystavujete se těmto rizikům:
👉 pokuta od finančního úřadu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (např. neprovedená registrace k dani) - může být až do výše 500.000 Kč
👉 pokuta od finančního úřadu za opožděné tvrzení daně – pokud přiznání podáte pozdě, pak je vyměřena z dlužné částky, kterou jste úřadu nepřiznali (pokuta se počítá i z daňové ztráty ne jen ze zisku)
👉 úroky z prodlení od finančního úřadu – za pozdní úhradu daně (když to přiznáte a zaplatíte později, než jste měly)
👉 penále od finančního úřadu – pokud u vás finanční úřad zahájí kontrolu a daň vám sám doměří
👉 doplatky a sankce na zdravotní a sociální pojištění - budoucí komplikace při mateřské nebo nemocenské + sankce za pozdní úhrady
Jak vidíte nevyplatí se to. Tady přesně platí známe pravidlo "neznalost zákona neomlouvá".
Praktické kroky - jak předejít problémům, krok za krokem
- Ověřte si, zda už podnikáte – podle otázek výše.
- Založte si živnost – osobně nebo online přes živnostenský úřad.
- Přihlaste se na finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a OSSZ.
- Nastavte si daňový režim – paušální daň, skutečné výdaje nebo výdajový paušál
Začít v souladu se zákonem vás chrání před problémy a dá vám to klid, že na vás nevyskočí něco, co by vás mohlo finančně poškodit.
Pokud si chcete ověřit, jestli neděláte nějakou nechtěnou chybu, tak si stáhněte tahák zdarma, který shrnuje nejčastější chyby v podnikání - "10+1 legislativních chyb".
Rychlý přehled
Co si z toho odnést?
Podnikání "bokem" může na první pohled vypadat nenáročně, ale i malý příjem s sebou nese povinnosti vůči finančnímu úřadu a pojišťovnám. Nejde ani tak o výši částky, jako o pravidelnost a povahu činnosti.
💡 Klíčové body, které si odnést:
✔️ Vždy posuďte jestli se jedná o pravidelný příjem. Pokud přijímáte peníze za svou práci opakovaně, už je to podnikání.
✔️ Vylučte nebo potvrďte, že se jedná o osvobozené příležitostné příjmy.
✔️ Zaregistrujte se k podnikání na všech povinných úřadech.
✔️ Podávejte daňového přiznání v souladu s limity pro povinné podání v řádném termínu.
✔️ Sledujte své příjmy i legislativu.
Když máte pocit, že je toho moc...
Nemusíte být daňové expertky, ale znát pravidla je základ.
Jestli začínáte podnikat a chcete se na to co nejlépe připravit, stáhněte si kompletního průvodce "Připravte své peníze na podnikání", který vás krok za krokem provede všemi nutnými kroky na začátku podnikání včetně legislativy pro začátek.
Tímto získáte jistotu a kontrolu nad svým podnikáním. A pokud máte radši osobní podporu, pak jsem tady pro vás.

Díky za přečtení. Pokud se vám článek líbil a přišel vám užitečný, sdílejte ho a sledujte další příspěvky.
